Logo a symbolika
Na počátku své kariéry si Dream Theater přisvojili starý symbol (známý jako Majesty symbol) a psané logo, které se od té doby objevuje na všech jejich
promo materiálech. Tyto materiály bývají označeny alespoň jedním oficiálním logem Dream Theater na přední straně obalu s jedinou výjimkou desky Once
in a LIVEtime. Přestože skupina upustila od svého původního jména Majesty, symbol zůstal oficiálním logem kapely.
Majesty symbol je inspirován pečetí skotské královny Marie a byl přepracovaný Charliem Dominicim pro album When Dream and Day Unite.
Charakteristika písní
Dream Theater používají mnoho různých technik pro psaní textů svých písní, což je nejpatrnější v pozdějším období kariéry, jelikož jim jejich nahrávací
společnost poskytuje větší volnost při tvorbě textů.
Počínaje albem Train of Thought začala kapela úmyslně vkládat do své hudby malé skryté části, jako balíček pro své zapálené fanoušky. Nejznámější
z těchto takříkajíc „oříšků“ se objevuje v písni „In the Name of God“ a je to část známého výroku Mike Portnoye – „eat my ass and balls“ (česky: sežer mou
prdel i koule) zakódovaný v morseovce šikovně skryté za mixáží písně (hlavně v úseku na 5:50 až 6:07 minutě). Od té doby fanoušci Dream Theater aktivně
vyhledávají tyto drobné zvláštnosti, které ovšem příliš nezaujmou běžného posluchače.
Některé z technik skládání písní používané skupinou během jejich působení:
- Zvuk gramofonu, který je slyšet na konci písně „Finally Free“ na albu Metropolis Pt. 2: Senes from a Memory je stejný jako zvuk na začátku písně
„The Glass Prison“ z jejich následujícího alba Six Degrees of Inner Turbulence. Akord, kterým zazní do ztracena konec alba Six Degrees of Inner Turbulence
je stejný jako akord, ve který se promění píseň „As I Am“ na následujícím albu Train of Thought. Nota, kterou hrají klávesy na konci písně „In the Name of God“
z Train of Thought, je stejná jako nota, která otvírá píseň „The Root of All Evil“ na dalším albu Octavarium, a navíc toto album začíná stejnou notou na
klavír, stejnou pak i končí.
- Tři části písně „The Glass Prison“ z alba Six Degrees of Inner Turbulence, dvě části písně „This Dying Soul“ z alba Train of Thought a dvě části písně
„The Root of All Evil“ z Octavaria obsahují prvních sedm taktů z dvanáctitaktové suity "Tvelwe-Step Suite" (celá je uvedena v diskografii) s texty Mika Portnoye,
která vypráví o jeho účasti na dvanáctistupňovém protialkoholním programu Billa W. Tyto tři písně sdílejí některé stejné rify, hudební témata i texty. Portnoy projevil
svůj zájem o hraní těchto taktů postupně po dokončení suity a každou část zvlášť věnoval Wilsonovi. Písně mají po textové i hudební stránce vztah s písněmi „Mirror“ a
„Lie“ z alba Awake, na kterém píseň „Mirror“ pojednává o Portnoyově alkoholismu.
- Dream Theatre často používají při komponování techniku, při které rozšiřují části písně pokaždé, když tuto část použijí. Jako příklad můžeme uvést „6:00“ z alba Awake,
kde po intru začíná skupina už skoro hrát refrén, ale nezahraje ho a začne s další slokou (v 1:33 minutě). Když má potom znovu přijít refrén, zahrají z něho jen část (v 2:11 minutě).
Píseň pak pokračuje a když se opět vrátí k refrénu, zahrají ho už celý (minuta 4:41). Tuto techniku nalezneme také v písních „Peruvian Skies“, „Blind Faith“, „Endless Sacrifice“
a další.
- Hudební citace (hudební téma, lehce přetvořené a použité v jiném hudebním kontextu) je technika, kterou proslavil Charles Ives. Dream Theatre ji použili například zde:
- Sólo v „Take Away my Pain“ (minuta 3:35) je citované v sólu „These Walls“ (minuta 4:43).
- Téma písně „Wait for Slede“ je později použito v písni „Learning to Live“ (minuta 8:11) a také dvakrát v písni „Just Let Me Breathe“ (v minutách 3:39 a 5:21).
- Téma písně „Learning to Live“ je použité v „Another Day“ (minuta 2:53).
- Téma písně „Space-Dye Vest“ je použité hned několikrát na celém albu Awake.
- Jedna z hlavních melodií písně „The Mirror“ je použitá jako outro ve skladbě „Lie“ na albu Awake (minuta 5:14).
- Jedno z témat písně „Erotomania“ je citováno v písni „A Change of Seasons“ (minuta 2:48)
- Jedna z melodických linek v „Metropolis Pt 1 (The Miracle and the Sleeper)“ (minuta 8:28) se opakuje v „Overture 1928“ (minuta 1:34) z alba Metropolis Pt. 2: Scenes
from a Memory a v druhém refrénu skladby „Home“ (minuta 6:49), kde je změněno pouze jedno slovo. Navíc některé slova z písně „Metropolis Pt 1“ jsou recitovány v „Home“
(minuta 5:17). V podstatě celé Senes from a Memory je plné hudebně-lyrických citací z „Metropolis Pt 1“ a píseň „Dance of Eternity“ je celé zkonstruovaná z různých
částí které jsou součástí původního alba. Navíc Mike Portnoy hraje během skladby „Home“ rytmus z „Metropolis Pt 1“ (minuta 2:35). Tento koncept pak vysvětluje na instruktážním
DVD s názvem „Liquid Drum Theatre“.
- Části každé písně na alba Octavarium hrají jako pozadí ve čtvrté části písně „Octavarium“ (minuta 18:40). Pořadí písní:
- základ: „Take all of me“ z Root of All Evil (minuta 3:03)
- sekunda: „Don’t let the day go by“ z The Answer Lies Within (minuta 4:21)
- tercie: „Tear Down These Walls For Me“ z These Walls
- kvarta: „I walk beside you“ z I Walk Beside You (minuta 1:06)
- kvinta: „Hysteria“ z Panic Attack (minuta 3:35)
- sexta: „Chat would you say“ z Never Enough (minuta 2:49) – tento úsek je nejlépe slyšitelný
- septima: „All praised and sacrificed sons“ z Sacrificed Sons (minuta 3:26)
- oktáva: „Medicate me“ z Octavarium (minuta 10:08)
- Hudební citace jiných interpretů v hudbě Dream Theater:
- Ve „Fatal Tragedy“ se dvakrát objevuje „Acid Rain“ od Liquid Pension Experiment (stopa 4:21 a 6:33)
- Ve „Sacrified Sons“ se objevuje linka z Teddy Bears Picnic (stopa 7:02)
- Píseň Jingle Bells je na „Octavarium“ (stopa 17:47)
- Battle Hymn of the Republic se objevuje v pozadí písně "In the Name of God" (stopa 12:56)
- Píseň od The Beatles "Within You Without You" se objevuje v písni "To Live Forever" na videu Images and Words: Live in Tokyo
- Texty jiných skladatelů, které se objevují v textech Dream Theater:
- Třetí část „Octavaria“, která se nazývá Full Circle je ódou Mika Portnoye na progresivní rock. Text obsahuje spoustu slovních hříček
na seznam jeho oblíbených písní, kapel a dalších věcí. Jsou to například: Day Tripper, Lucy In The Sky With Diamonds, Get Back od Beatles,
Supper's Ready a The Cinema Show od Genesis, Careful With That Axe Eugene a Yes' Machine Messiah od Pink Floyd, a také My Generation
(The Who), Show Me The Way (Peter Frampton), Light My Fire (The Doors), Day For Night (Spock's Beard), Sailing On The Seven Seas
of Rhye (Queen), Seize The Day/Diem (téma jejich písně z roku 1995 "A Change Of Seasons"), Gabba Gabba Hey (z písně "Pinhead" by
The Ramones), a Hey Hey My My (Neil Young). Uveden je zde i herec Owen Wilson, bývalý vokalista Judas Priest Tim "Ripper" Owens,
frontman skupinyVan Halen David Lee Roth, Wilson Phillips, Jack the Ripper, Cheech and Chongův "Dave's not here, man…", a Nightmare
Cinema.
- Také na „Octavariu“ (stopa 14:00) je ukázka, osoby říkající „This is where we came“. Tato ukázky je pravděpodobně referencí
na „The Wall“ od skupiny Pink Floyd. Na konci The Wall totiž můžeme zaslechnout hlas říkající „Isn’t this where…” a na začáku desky
stejný hlas říká “…we came in?” Toto je pravděpodobně ukázkou téma celého Octavaria - jak se věci stále dokola opakují.
|