DREAM THEATER - Meanstreak

HISTORIE SKUPINY

Meanstreak byla pravděpodobně první zcela dívčí thrash-metalová skupina vůbec. Posloucháme-li tuto skupinu poprvé, šokuje nás to, jak jsou tyhle dívky dobré! Jejich styl je mixem mezi thrash a heavy metalem.

Kytaristky Marlene Apuzzo a Rena Sands založily Meanstreak v roce 1985 v New Yorku. Bettina France, Lisa Pace a Diane Keyser se k nim připojily později jako zpěvačka, basistka a hráčka na bicí. Začínaly hrát v některých klubech okolo New Yorku a získávaly první úspěchy. V roce 1988 nahrály jejich první a pouze jedine album "Roadkill". Snad by zvuk mohl být lepší, ale těch osm písní bylo nahráno během víkendu, takže vzhledem k těmto okolnostem je album skvělé! Najdeme zde doopravdy thrashové songy jako "Roadkill" (je skvělý!!) a "Nostradamus" a jiné zase ve více typicky heavy metalovém stylu, např. "Lost Stranger", který byl obsažen i na kompilačním CD s jinými skupinami. Toto promoční album mělo velmi dobrou odezvu v USA ale i v Evropě.

Po nějaké době Diane Keyser opustila skupinu, protože si přála přinutit skupinu k měkčímu stylu. Ale ony našly brzy novou bubenici jménem Yael Devan. Meanstreak hrály jako předkapela s podporou takových skupin jako Manowar, Overkill, Motörhead, Anthrax a Dream Theater... Začaly psát nový materiál pro jejich příští album, ale to nebylo z nějakých důvodů nikdy dokončeno.

V roce 1992 nahrály demo pásku s Marlene za basovou kytarou, protože Lisa mezitím opustila skupinu. Tento pásek produkoval Mike Portnoy a to bylo obrovské překvapení, protože změnili trochu jejich styl. Písně na demo verzi byly "The Dark Gift", "Time Stands Still", "Barracuda" (od skupiny Heart) a "Annie's Back". Je třeba říci po pravdě, že "The Dark Gift" ještě znělo jako originální zvuk jejich nejlepších písní, ale další tři jaou již jemnější, než ty které byly jejich nejlepšími skladbami. Někdy předtím nahrály dvojici skladeb v roce 1989, "The Other Side" a "Giant Speaks" a to byly velmi těžké songy. Mohly s nimi získat obrovský úspěch, ale nečekaně hudební scénu obrátil "grunge" a po několika změnách ve skupině již ukončily svoji činnost.

Marlene, Rena a Lisa jsou stále přítelkyněmi, je kuriozitou, že Marlene se provdala za Mike Portnoye, Rena si vzala za manžela Johna Petrucciho a Lisa pak basistu DREAM THEATER Johna Myunga, tři členy skvělé skupiny Dream Theater.

Je to škoda, že nenahrály více desek, ale věříme v jejich budoucí reunion jednoho dne, protože Mike Portnoy říkal, že se zůčastní jako otevírací skupina koncertů Dream Theater.

Marlene Apuzzo s manželem Mike Portnoyem a dětmi Melody a Max
Rena Sands Petrucci

Rena (Sands) Petrucci hrající s svoji skupinou "Reverend Jim"

DISKOGRAFIE SKUPINY

	MEANSTREAK - The Dark Gift Demo (1992) Seznam skladeb: 1. The Dark Gift 2. Time stands still 3. Barracuda 4. Annie's back Nahráli: Marlene Apuzzo - Guitar Rena Sands - Guitar Bettina France - Vocals Lisa Pace - Bass Yael Devan - Drums Produced by Mike Portnoy
	MEANSTREAK - Roadkill (1988) Seznam skladeb: 1. Roadkill 2. Searching Forever 3. Snake Pit 4. Nostradamus 5. It Seems To Me 6. Lost Stranger 7. The Warning 8. The Congregation Nahráli: Marlene Apuzzo - Guitar Rena Sands - Guitar Bettina France - Vocals Lisa Pace - Bass Diane Keyser - Drums

OBRÁZKY ČLENEK SKUPINY

MEANSTREAK INTERVIEW
(METAL FORCES - Září 1988)

V posledním roce nebo tak nějak se MEANSTREAK staly velmi populární díky různým rolím v jedné světově nejrespektovanější metalové publikaci (METAL FORCES s velkou účastí při těchto oceněních). A jestlipak si myslíte nebo ne, že vše co jste konaly ovlivnilo vydání nahraného materiálu ven!

Zdá se, že prvotní impulz byl formován PRÁVĚ zásluhou živé prezentace MEANSTREAK pročesávající nahoru a dolů po klubech celé východním pobřeží. To je fakt. MEANSTREAK je směs intenzivního Power Metalu s bezvadnou rytmickou sekcí "MAIDENesque" šlapající opravdu dobře před publikem a vítězí i u nejúzkostlivějších matalových fanoušků (i některých Thrashmetalistů).

Ta samá hudební síla je stejně přesvědčivá i na vinylu. Po několika posleších jejich nového debutového alba "Roadkill", "opravdová tvořivost" hlavních tvořičů skupiny se určitě uchytí. V kombinací vynikajících napsaných songů a vynikající vokální melodie Bettiny France, to je označením něčeho velmi podstatného na metalové scéně dneška.

LP "Roadkill" (představené v METAL FORCES 27) bude vydáno u Music For Nations v Evropě v době, kdy budete toto číst, zatímco vydání u Mercenary Records pro Státy běží liknavě. I přestu zjevnou "odsouzeníhodnost", se již skupina upsala tomuto labelu (Věřili byste tomu co všechno se dá dneska podepsat?!), ukáže poute čas říct, jaká světlou budoucnost čeká těchto pět metalových slečen.

Nedávno jsem si sedl se dvěma členkami zpěvačkou Bettinou France a kytaristkou Marlene Apuzzo, abych získat představu o tom, jejich pohledu právě vydaného debutového alba. "Jsme spokojeni s dokončením nahrávání", ujišťuje Bettina. "Myslím, že pro množství času, které jsme věnovali nahrávání LP to skutečně vyšlo dobře. Dokonce i zpěv vyšel stejně jako byl zaznamenán. Neměli jsme tolik času na ně, "Udělali jsme celé album během týdne", říká Marlene nadšeně. "A to je tak dlouho, jak se má udělat jen demo, Jo", dodává k tomu Bettina. "A kdyby nebylo Alexe Perialase při produkci, album by nevyšlo stejně dobře jaké nakonec je. Ale s více času na přípravu alba můžeme odvést mnohem lepší práci. Bylo to taková krátkodobá záležitost a neměli jsme mnoho času ve studiu na všechno. "Však vidíte, jak mnoho hodin jsme to nahrávali" směje se Marlene.

Je to škoda, že nová bubenice Yael Devan se nedostala k nahrávání albu. Yael se ke skupině připojila poté, co Diane Keyser opustila bubenický post ihned po nahrání "Roadkill". Yael je však mnohem solidnější bubenice, pokud si ji užijete naživo. Mám pocit, že Yael by udělala nové album bubnováním více údernější nebo případně (vzhledem k jejímu excelentnímu využívání dvojitému šlapáku) trochu víc.... hm ... thrashovější. (?) "Já s tím jen souhlasím" tvrdí Marlene. "Můžeme hrát tvrději s Yael bubnování nyní, i když nejsme doopravdy žádná thrashová kapela." "Můžeme se dotýkat thrashe trochu více, než na albu" dodává Bettina. "Ale je to více na Heavy Metal straně. Snad se dostaneme i k thrashovému publiku. Jde to před nima docela dobře. Je to dobře, protože chceme působit na všechny, ne jen na jeden druh (metalového) publika..."

Co přimělo Dianu odejít? "Diane byla více na komerční typ hudby", uvádí Marlene, "ale to nefungovalo dobře pro kapelu. Chtěly jsme někoho, kdo byl více do Heavy Metalu. Ona nebyla 100% spokojena s tím, co jsme dělali, a kam jsme směřovali."

Směr kterým MEANSTREAK nechce jít, je být sexuálními objekty jako stav většiny ženských rockerek (LITA FORD, LEE AARON, atd...). A myslím, že melze popřít, že všichny členky MEANSTREAK vypadají skvěle (což nám pomáhá samo o sobě), ale ony by spíše měly být známé pro jejich hudební schopnosti než jen pro jejich dobrý vzhled. A nemohu je obviňovat z tohoto cítění, protože jejich hudba je stejně tak zábavná. Takže je to nejdříve hudba vysvětluje Marlene: "Začali jsme nosit více sexy věci, které se nosí, body obleky a síťované punčochy a nikdo nevěnoval pozornost naší hudbě. Mysleli jsme si, že je to směšné. Přejeme si být známé pro naše hudbu a ne jen protože máme hezké nohy, víte?" Takže jste zklidnily obraz záměrně?" No, bolelo to zadky, ale snažíme se to vydržet .. ehm ... prodloužené sukně" směje se Bettina. "Ale vážně, změna se stala, ale každé nastartování je těžší." "A tohleto se právě stalo." Marlene pokračuje. "Nyní budeme pravidelně nosit oděv, jako jsou džíny a tenisky, ale ne nutně thrash image."

Není v pozadí toho, že nechcete, aby jst byly porovnávány s tradiční celodívčí skupinou THE RUNAWAYS, opravdu chcete vytvořit něco mnohem významnějšího? "Jediná věc, kterou opravdu máme společnou s THE RUNAWAYS je to, že jsme všechny holky" Bettina uvádí: "Chceme mít vlastní image a postavit se na vlastní nohy. Ony se dostaly na surový konec publicity, která na ně působila tak, že způsobila velký tlak a jejich konec."

Jedna věc je však jistá, když kapela dobře se prodávající přerušením jejich přesvědčení, přenesla obraz "sex-appealu" jejich rock'n'rollových představitelek, a udělala oku ladící video pro zvýšení expozice MTV, pak by jim to s největší pravděpodobností přineslo užitek. Řekněme si na rovinu ale, že většina mužů rockerů na to kašle. To by mohlo téměř jistě zvyšovat jejich rekordní prodeje a popularitu. Pěkně lákavé pro takovou změnu, že? "Hudba pro nás pořád na prvním místě!" ujišťuje Marlene. "A to je ono. Chtěla bych, aby se dělala videa, ale jediný důvod, proč bych to chtěla, aby video pomohlo tomu, aby se více lidí mohlo dostat k naší hudbě slyšet ji a vědět, kdo jsme. Ale to není nejdůležitější pro nás právě teď." "Nejdůležitější je pro nás nyní vydat album v pořádku," dodává Bettina, "a jet na turné na jeho podporu je to nejlepší, co můžete." A pak Marlene všechno shrne: "Jsme holky, ale přejeme si, aby nás brali vážně!"

Myslím, že MEANSTREAK jsou důkazem, potvrzujícím poslední poznámku. Koneckonců kapela sdílela tytéž scény jako takové thrashové legendy ANTHRAX a OVER KILL mnohokrát. A věřte mi, že to není snadné potěšit takový blázinec plný lačných mlátiček (moshers, petardy, skankers, dobyvači scény... cokoliv) když zahajují představení (pardon ten výraz) holky! "Někdy jsme byli nahoře naproti tomu jen proto, že jsme holky." povzdychne si Bettina." Ale my jsme docela dobrý otevírák pro tyhle kapely. Když nás diváci poprvé uviděli, mohlo se to vymknout z rukou a oni si přáli vidět hlavní kapelu. Ale když jsme spustili naše rychle písně, mohli jsme představení odehrát řádně! Dokonce nám projevovali nadšení! Tak jdeme po správné bez ohledu na to, pro jakou část metalového publikum budeme hrát jako předkapela."

"Lidé jsou tak zavěslí na nálepkách příliš," Bettina pokračuje, "jako thrash a glam, a pozér a trasher. A tak by to nemělo být. Mělo by tam být také více prostoru pro všechny dívčí kapely. Přejeme to všem, jako jsme my. Nemáme postoje, s námi to jde snadno. Budeme spolu s každým."

Další věc, kterou bych rád dodal je, že i texty MEANSTREAK nejsou typické jen sexem, drogami a rock'n'rollovými slogany, že téměř každé ženě rockeři portrétují. Jistě tam je občas srdceryvná píseň sem tam, ale většina jejich textů se skládá z hlubších významů. Možná i temnějších významů? "Naše texty jsou ve skutečnosti o temné stránce," říká Bettina, "ale hej, žijeme ve tmách, ne všechno je viděno přes růžově zbarvené brýle. Jak já to cítím je, že se musí projít tmmou aby bylo vidět světlo."

Co říci o "Roadkill"? Cožpak to není píseň, která má co říci o zabíjení zvířat? "To, co jsem cítila, když jsem to psala, bylo v podstatě o reakcích lidí k válce," říká Bettina, "ale je to také o tom, jak lidé budou řídit po dálnici a uvidí mrtvé zvíře a řeknou si "Yecchh, to je nechutné", ale na večeři téže noci mají pěkný šťavnatý steak, který vypadá "Tak skvěle" a nemyslí si, že je to dvakrát o tom samém. Je to o tom, zda si lidé uvědomí tyto věci, pak si myslím, že svět by byl mnohem lepším místem a poklidnějším."

Tak, jak jsem došel k závěru tohoto rozhovoru můžu pouze říci, že věřím, že tento článek vás přesvědčil k tomu abyste si zkontrolovali tyhle holky sami. Udělat je to snadné, vyzvednout si jejich nové album, "Roadkill", a pak .. Počkejte okamžik, jdeme na věc, jo? MEANSTREAK si rozhodně zaslouží můj hlas pro nejlepší dívčí kapelu všech dob! A možná nejvíce heavy dívčí kapely všech dob!? "Doufám, že ano!" Bettina směje se. Takže tak!

© 2003-2005 Metal Queens

Poslední aktualizace: