DREAM THEATER - SCENES FROM A MEMORY
RECENZE CD:
Recenze 1 Dudová Eva, 17.06.2004 Recenze 2 Onotius, 19.05.2011

Metropolis Part 2: Scenes From A Memory    [75:03]
Act I
  1. Scene 1:    Regression [02:06]
  2. Scene 2: I. Overture 1928 [03:37]
  3.              II. Strange Deja Vu [05:12]
  4. Scene 3: I. Through My Words [01:02]
  5.              II. Fatal Tragedy [06:49]
  6. Scene 4:    Beyond This Life [11:22]
  7. Scene 5:    Through Her Eyes [05:29]
Act II
  8. Scene 6:    Home [12:53]
  9. Scene 7: I. The Dance Of Eternity [06:13]
10.              II. One Last Time [03:46]
11. Scene 8:    The Spirit Carries On [06:38]
12. Scene 9:    Finally Free [11:59]

Music & Text: Petrucci
Music: DT (Instrumental)
Music: DT, Text: Portnoy
Music & Text: Petrucci
Music: DT, Text: Myung
Music: DT, Text: Petrucci
Music: DT, Text: Petrucci

Music: DT, Text: Portnoy
Music: DT (Instrumental)
Music: DT, Text: LaBrie
Music: DT, Text: Petrucci
Music: DT, Text: Portnoy
John Petrucci - guitars, vocals
James LaBrie - vocals
Jordan Rudess - keyboards
Mike Portnoy - drums & percussion, vocals
John Myung - bass guitars
Nahráno a mícháno: únor - srpen 1999
Produkce: Mike Portnoy, John Petrucci
Vyšlo: v roce 1999, ELEKTRA ENTERTAINMENT GROUP INC.
V roce 1999 vychází geniální koncepční album skupiny ”Metropolis Pt. 2: Scenes From A Memory”, které se určitě zařadí po bok rockovým operám typu ”Tommy” (1969) od The Who, ”The Wall” (1979) od Pink Floyd nebo ”Operation: Mindcrime” (1988) od Queensryche.
Slovy hypnoterapeuta začíná možná nejlepší (přinejmenším moje nejoblíbenější) album americké kapely Dream Theater. Hlavní hrdina Nicholas je uváděn do hypnózy a hypnoterapeut zkoumá spojitost mezi současností a poměrně dávnou minulostí...

Ke vzniku alba se váže poměrně zajímavá historie. Už na druhém albu DT, Images And Words (1991), najdeme skladbu s názvem Metropolis Pt. 1: The Miracle And The Sleeper. Ono "Pt. 1" byl vtip, kapela neměla v úmyslu přidávat nějaké pokračování. Až na naléhání fanoušků pokračování přišlo. Vzniklo demo "Pt. 2", které se ale na album Falling Into Infinity (1997) nevešlo. Kapela tohle demo rozvedla a výsledkem je toto epochální album, jež vyšlo v roce 1999.

Hlavnímu hrdinovi Nicholasovi se zdají velmi živé sny o životě někoho jiného. Opakuje se to delší dobu a Nicholas tomu chce přijít na kloub. Proto zajde za hypnoterapeutem... Dozvídáme se, že ve snech se Nicholas dostává do roku 1928 do mysli mladé dívky Victorie. Není ovšem jasné, proč se Victorie snaží do Nicholasova života tímto způsobem promlouvat. Pak se na to přijde - Victorie byla zavražděna a chce zjevit pravdu o své smrti. Nicholas si uvědomuje, že dokud vraždu neobjasní, nebude schopen normálně žít. Snaží se zjišťovat všechny možné informace. Z novinového článku se dovídá, že svědek vraždy, senátor Edward Baynes, slyšel výstřel a pak uviděl vraha, jak se sklání nad mrtvou Victorií a páchá sebevraždu. Postupně je ale odhalována skutečná pravda... Victoria měla poměr se dvěma bratry - Edwardem a Julianem Baynesovými. Dlouho ale nevěděla, pro kterého se rozhodne. Nakonec se rozhodla pro Juliana, ale museli se scházet v ústraní, protože Edward by Juliana zabil, kdyby se o jejich vztahu dozvěděl. Ed je samozřejmě načape. Juliana zabije. Pak řekne: "Open your eyes, Victoria" a zastřelí i Victorii. Vše nastraží tak, aby v případu hrál pouze roli svědka (viz noviny). Hypnoterapeut vyvede Nicholase z hypnózy. Nicholas odjede domů. Tam má ale brzy nečekanou návštěvu. Slyší hypoterapeutův hlas "Open your eyes, Nicholas". Pak jeho tělem projde kulka z hypoterapeutovy pistole... Ano, hypoterapeut je převtělením Edwarda.

Po hudební i textové stránce se jedná o dokonale propracovaný skvost. najdeme zde hned několik motivů, které se v průběhu děje v různých obměnách několikrát opakují, popřípadě můžeme slyšet podobnost s "Pt. 1". Je dost těžké určit něco jako nejlepší část alba. Každou chvíli se ozve nějaký chytlavý refrén, výborné sólo nebo zajímavý riff. Pokud bych ale musel, asi bych zvolil baladu The Spirit Carries On. Je to jedna z nejdojemnějších skladeb, které vůbec znám. Navíc s nádherným textem - posuďte sami:

"If I die tomorrow,
I'd be alright, because I believe
that after we're gone,
the spirit carries on."

Hosté:
Theresa Thomason - zpěv v “Through Her Eyes” a “The Spirit Carries On”
Theresa Thomason, Mary Canty, Shelia Slappy, Mary Smith, Jeanette Smith, Clarence Burke Jr., Carol Cyrus, Dale Scott - gospelový sbor v “The Spirit Carries On”

Sbor složil a zaranžoval Jordan Rudess

Vystupující osoby:
Nicholas
Victoria Page
Senátor Edward Baynes (The Miracle - Zázrak)
Julian Baynes (The Sleeper - Spáč)
Hypnoterapeut        [namluvil jej Terry Brown]

POZN. Vystupující osoby a časové období jsou v textech zvýrazněny hranatými závorkami a odlišnou barvou.
Za překlad textů děkuji autorovi stránky: http://www.musicpage.cz/mp/rec83.htm.


Scene One: Regression     [2:06]
[Present]
[The Hypnotherapist:]
"Close your eyes and begin to relax.
Take a deep breath, and let it out slowly.
Concentrate on your breathing.
With each breath you become more relaxed.
Imagine a brilliant white light above you,
focusing on this light as it flows through your body.
Allow yourself to drift off as you fall deeper and
deeper into a more relaxed state of mind.
Now as I count back from ten to one,
you will feel more peaceful, and calm.
Ten. Nine. Eight. Seven. Six.
You will enter a safe place where nothing can harm you.
Five. Four. Three. Two.
If at any time you need to come back,
all you must do is open your eyes. One."

[Nicholas:]
Safe in the light that surrounds me
Free of the fear and the pain
My subconscious mind
Starts spinning through time
To rejoin the past once again

Nothing seems real
I'm starting to feel
Lost in the haze of a dream

And as I draw near
The scene becomes clear
Like watching my life on a screen

Hello Victoria so glad to see you
My friend.
Scéna první: Regrese
[Přítomnost]
[Hypnoterapeut:]
”Zavřete oči a začněte relaxovat.
Dýchejte pomalu a zhluboka.
Koncentrujte se na dýchání.
S každým výdechem jste čím dál více uvolněnější.
Představte si nad sebou zářivé bílé světlo,
které jako by prostupovalo Vaším tělem.
Nechte se jím unášet a tak jak se ocitáte stále hlouběji a
hlouběji, Vaše mysl je čím dál více uvolněnější.
Nyní, jak budu počítat od deseti k jedné,
budete se cítit čím dál více spokojenější a klidnější.
Deset. Devět. Osm. Sedm. Šest.
Vstoupíte na bezpečné místo kde se Vám nic nemůže stát.
Pět. Čtyři. Tři. Dva.
Jestliže se budete chtít vrátit,
jediné co musíte udělat, je otevřít oči. Jedna.”

[Nicholas:]
Bezpečný ve světle, které mne obklopuje
Oproštěn od strachu a bolesti
Mé podvědomí
Začíná vířit skrze čas
Aby se znovu setkalo s minulostí

Nic se nezdá skutečné
Začínám se cítit
Ztracen v mlze svého snu

A jak se přibližuji
Obraz se stává jasnější
Jako kdybych sledoval svůj život v televizi

Ahoj Victorie jak rád tě znovu vidím
Má přítelkyně.
Scene Two: I. Overture 1928    [02:37]
(instrumental)

Scéna druhá: I. Předehra 1928
(Instrumentálka)

Scene Two: II. Strange Deja Vu     [05:12]
[Present]
[Nicholas:]
Subconscious Strange Sensation
Unconscious relaxation
What a pleasant nightmare
And I can't wait to get there again

Every time I close my eyes
There's another vivid surprise
Another whole life waiting
Chapters unfinished, fading

[Past]
Closer now- Slowly coming into view
I've arrived- Blinding sunshine beaming through

There's a house I'm drawn to
Familiar settings nothing new
And there's a pathway leading there
With a haunting chill in the air

There's a room at the top of the stairs
Every night I'm drawn up there
And there's a girl in the mirror
Her face is getting clearer
Young child won't you tell me why I'm here?

In her eyes- I sense a story never told
Behind the disguise- There's something tearing
At her soul...

[Victoria:]
 Tonight I've been searching for it
 A feeling that's deep inside me
 Tonight I've been searching for
 The one that nobody knows
 Trying to break free

 I just can't help myself
 I'm feeling like I'm going out of my head
 Tears my heart into two
 I'm not the one the sleeper thought he knew

[Present]
[Nicholas:]
 Back on my feet again
 Eyes open to the real world
 Metropolis surrounds me
 The mirror's shattered the girl

 Why is this other life
 Haunting me every day
 I'd break through to the other side
 If only I'd find the way

 Something's awfully familiar
 The feeling's so hard to shake
 Could I have lived in that other world
 It's a link that I'm destined to make

 I'm still searching but I don't know what for
 The missing key to unlock my mind's door

 Today I am searching for it
 A feeling that won't go away
 Today I am searching for
 The only one I know
 Trying to break free

 I just can't help myself
 I'm feeling like I'm going out of my head
 Tears my soul into two
 I'm not the one I thought I always knew

 I just can't help myself
 I'm feeling like I'm going out of my head
 Uncanny, Strange Deja Vu
 But I don't mind- I hope to find the truth
Scéna třetí: II. Zvláštní Deja Vu
[Přítomnost]
[Nicholas:]
 Povědomý Zvláštní Pocit
 Nevědomá relaxace
 Jak příjemná noční můra
 Už se nemohu dočkat, až se tam znovu ocitnu

 Kdykoliv zavřu oči
 Pokaždé jiné sugestivní překvapení
 Další celý život čeká
 Neuzavřené kapitoly, ztrácím se

[Minulost]
 Přibližuji se – pomalu vcházím do obrazu
 Už jsem tam – skrze oslepující sluneční paprsky

 Je tam dům, jsem vtažen dovnitř
 Povědomé zařízení, nic nového
 Je tam cesta vedoucí k domu
 Se vzduchem, který strašidelně mrazí

 Je tam pokoj, nahoře nad schody
 Každou noc jsem do něj vtažen
 Je tam dívka, v zrcadle
 Už rozpoznávám její tvář
 Nechceš mi říct, proč jsem zde?

 V jejích očích – pocit nikdy nevyřčený
 Za přetvářkou – je cosi uslzeného
 V její duši

[Victoria:]
 Dnes večer jsem hledala ten
 Pocit, který je hluboko ve mě
 Dnes večer jsem hledala
 To co nikdo nezná
 Zkoušela se osvobodit

 Nemohu si pomoci
 Cítím se, jako by se mi měla rozskočit hlava
 Dělím své srdce na dvě půlky
 Nejsem ta, o které si Spáč myslí, že ji zná

[Přítomnost]
[Nicholas:]
 Opět zpátky se svými pocity
 Oči otevřené pro vnímání skutečného světa
 Metropole mne obklopuje
 Zrcadlo v dívku roztříštěné

 Proč mne ten jiný život
 Pronásleduje každý den
 Rád bych se prodral na opačnou stranu
 Jestliže bych cestu našel

 Něco strašně známého
 Pocit, kterého je těžké se zbavit
 Mohl jsem žít jiný život
 To je nit, kterou jsem předurčen sledovat

 Stále hledám, ale nevím co
 Chybějící klíč k odemknutí dveří v mé mysli

 Dnes pátrám po
 Pocitu, který je tak neodbytný
 Dnes pátrám po
 Osobě co znám
 Zkouším se osvobodit

 Nemohu si pomoci
 Cítím se, jako by se mi měla rozskočit hlava
 Dělím své srdce na dvě půlky
 Nejsem ten za koho jsem se pokládal

 Nemohu si pomoci
 Cítím se, jako by se mi měla rozskočit hlava
 Podivné, zvláštní Deja Vu
 Ale nevadí - doufám, že pravdu najdu
Scene Three: I. Through My Words  [01:02]
[Present]
[Nicholas:]
 All your eyes have ever seen
 All you've ever heard
 Is etched upon my memory
 Is spoken through my words

 All that I take with me
 Is all you've left behind
 We're sharing one eternity
 Living in two minds
 Linked by an endless thread
 Impossible to break
Scéna třetí: I. Zkrze má slova 
[Přítomnost]
[Nicholas:]
 Vše, co kdy tvé oči viděly
 Vše, co jsi kdy slyšela
 Je vryto do mé paměti
 A řečeno skrze má slova

 Vše, co si s sebou beru
 Je vše, co jsi zde zanechala
 Dělíme se o společnou věčnost
 Žijeme ve dvou myslích
 Spojeni nekonečnou nití
 Jenž nelze přetrhnout
Scene Three: II. Fatal Tragedy [06:49]
[Present]
[Nicholas:]
 Alone at night
 I feel so strange
 I need to find
 All the answers to my dreams

 When I sleep at night
 I hear the cries
 What does this mean?

 I shut the door and traveled to another home
 I met an older man, he seemed to be alone
 I felt that I could trust him
 He talked to me that night;

 "Lad did you know a girl was murdered here?"
 "This fatal tragedy was talked about for years"
 Victoria's gone forever
 Only memories remain
 She passed away
 She was so young

 Without love
 Without truth
 There can be no turning back

 Without faith
 Without hope
 There can be no peace of mind

 As the night went on
 I started to find my way
 I learned about a tragedy
 A mystery still today

 I tried to get more answers
 But he said, "You're on your own."
 Then he turned away and left me
 As I stand there all alone
 He said, "You'll know the truth
 As you future days unfold...unfold"

 Without love
 Without truth
 There can be no turning back

 Without faith
 Without hope
 There can be no peace of mind

[The Hypnotherapist:]
 "Now it is time to see how you died.
 Remember that death is not the end,
 but only a transition."
Scéna třetí: II. Osudová tragédie
[Přítomnost]
[Nicholas:]
 Sám v noci
 Cítím se podivně
 Potřebuji najít
 Všechny odpovědi k mým snům

 Když v noci spím
 Slyším pláč
 Co to znamená?

 Zavřel jsem dveře a odcestoval do jiného domova
 Potkal jsem starého muže, který se zdál být osamělý
 Cítil jsem, že mu mohu věřit
 Tu noc ke mně promluvil;

 ”Hochu, věděl jsi, že ta dívka zde byla zavražděna?”
 ”O téhle osudové tragédie se ještě dlouhé roky hovořilo”
 Victorie odešla navždy
 Jenom vzpomínky zůstaly
 Je pryč
 Byla tak mladá

 Bez lásky
 Bez pravdy
 Není návratu

 Bez víry
 Bez naděje
 Nemůže být klid v duši

 Jak noc pokračovala
 Začal jsem objevovat východisko
 Dozvěděl jsem se o tragédii
 Která je do dneška záhadou

 Zkusil jsem získat více odpovědí
 Ale on řekl: ”Jsi svým vlastním pánem.”
 Pak se otočil a nechal mne tak
 Tak jak jsem stál
 Řekl: ”Pravdu poznáš
 až se tvé budoucí dny před tebou zjeví... zjeví”

 Bez lásky
 Bez pravdy
 Není návratu

 Bez víry
 Bez naděje
 Nemůže být klid v duši

[Hypnoterapeut:]
 ”Nyní je čas podívat se na to, jak jste zemřel.
 Pamatujte, že smrt není konec,
 ale pouze přestup.”
Scene Four: Beyond This Life [11:22]
[Minulost]
 Headline: "Murder, young girl killed
 Desperate shooting at Echo's Hill
 Dreadful ending, killer died
 Evidently suicide."

 A witness heard a horrifying sound
 He ran to find a woman dead and
 Lying on the ground

 Standing by her was a man
 Nervous, shaking, gun in hand
 Witness says he tried to help
 But he'd turned the weapon on himself

 His body fell across that poor young girl
 After shouting out in vain
 The witness ran to call for assistance
 A sad close to a broken love affair

 Our deeds have traveled far
 What we have been is what we are

 Our deeds have traveled far
 What we have been is what we are

 She wanted love forever
 But he had another plan
 He fell into an evil way
 She had to let him down
 She said, "I can't love a wayward man."

 She may have found a reason to forgive
 If he had only tried to change
 Was their fatal meeting prearranged?

 Had a violent struggle taken place?
 There was every sign that lead there
 Witness found a switchblade on the ground
 Was the victim unaware?
 They continued to investigate
 They found a note in the killer's pocket
 It could have been a suicide letter
 Maybe he had lost her love

 I feel there's only one thing left to do
 I'd sooner take my life away
 Than live with losing you

 Our deeds have traveled far
 What we have been is what we are

 Our deeds have traveled far
 What we have been is what we are

 All that we learn this time
 (What we have been is what we are)
 Is carried beyond this life

 All that we learn this time
 (What we have been is what we are)
 Is carried beyond this life

 Our deeds have traveled far
 What we have been is what we are

 Our deeds have traveled far
 What we have been is what we are

 All that we learn this time
 (What we have been is what we are)
 Is carried beyond this life

 All that we learn this time
 (What we have been is what we are)
 Is carried beyond this life
Scéna čtvrtá: Za tímto životem
[Minulost]
 Titulky: ”Vražda, mladá dívka zabita
 Zoufalé výstřely na Echo Hill
 Strašný konec, vrah zemřel
 Evidentní sebevražda.”

 Svědek slyšel hrozný zvuk
 Běžel za ním a našel mrtvou ženu,
 Která ležela na zemi

 U ní stál muž
 Nervózní, třesoucí se, držel zbraň
 Svědek se mu snažil pomoci
 Ale muž obrátil zbraň proti sobě

 Jeho tělo padlo přes nebohou mladou dívku
 Poté, co na ně bezvýsledně křičel
 Doběhl svědek zavolat pomoc
 Smutný konec zlomené milostné aféry

 Naše konání má dalekosáhlé následky
 Co jsme byli je to co jsme

 Naše konání má dalekosáhlé následky
 Co jsme byli je to co jsme

 Chtěla věčnou lásku
 Ale on měl jiné plány
 Sešel na špatnou cestu
 Nechala ho být
 Řekla: ”Nemohu milovat umíněného muže.”

 Možná by našla důvod mu odpustit
 Kdyby se snažil změnit
 Bylo jejich osudové setkání naplánováno?

 Mělo toto násilí nějaké odůvodnění?
 Byl tam náznak, který by tomu nasvědčoval
 Svědek na zemi našel vystřelovací nůž
 Měla oběť podezření?
 Vyšetřovatelé pokračovali v pátrání
 a našli ve vrahově kapse zprávu
 Mohl by to být dopis sebevraha
 Možná ztratil její lásku

 Cítím, že je jen jediná věc, kterou mohu udělat
 Raději si vezmu život
 Než žít život bez tebe

 Naše konání má dalekosáhlé následky
 Co jsme byli je to co jsme

 Naše konání má dalekosáhlé následky
 Co jsme byli je to co jsme

 Vše co se naučíme teď
 (Co jsme byli je to co jsme)
 S sebou si do dalšího života neseme

 Vše co se naučíme teď
 (Co jsme byli je to co jsme)
 S sebou si do dalšího života neseme

 Naše konání má dalekosáhlé následky
 Co jsme byli je to co jsme

 Naše konání má dalekosáhlé následky
 Co jsme byli je to co jsme

 Vše co se naučíme teď
 (Co jsme byli je to co jsme)
 S sebou si do dalšího života neseme

 Vše co se naučíme teď
 (Co jsme byli je to co jsme)
 S sebou si do dalšího života neseme
Scene Five: Through Her Eyes   [05:29]
[Present]
[Nicholas:]
 She never really had a chance
 On that fateful moonlit night
 Sacrificed without a fight
 A victim of her circumstance

 Now that I've become aware
 And I've exposed this tragedy
 A sadness grows inside of me
 It all seems so unfair

 I'm learning all about my life
 By looking through her eyes

 Just beyond the churchyard gates
 Where the grass is overgrown
 I saw the writing on her stone
 I felt like I would suffocate

 In loving memory of our child
 So innocent, eyes open wide
 I felt so empty as I cried
 Like part of me had died

 I'm learning all about my life
 By looking through her eyes

 And as her image
 Wandered through my head
 I wept just like a baby
 As I lay awake in bed

 And I know what it's like
 To lose someone you love
 And this felt just the same

 She wasn't given any choice
 Desperation stole her voice
 I've been given so much more in life
 I've got a son, I've got a wife

 I had to suffer one last time
 To grieve for her and say goodbye
 Relive the anguish of my past
 To find out who I was at last

 The door has opened wide
 I'm turning with the tide
 Looking through her eyes
Scéna pátá: Jejíma očima
[Přítomnost]
[Nicholas:]
 Nikdy neměla žádnou šanci
 Té osudné měsíční noci
 Obětovaná bez boje
 Oběť vlastních okolností

 Nyní když jsem si vše uvědomil
 A byl vystaven té tragédii
 Narůstá ve mně sklíčenost
 Zdá se to tak nespravedlivé

 Učím se vše o svém životě
 Tím, že se dívám jejíma očima

 Hned za hřbitovními branami
 Kde je tráva přerostlá
 Viděl jsem nápis na jejím náhrobku
 Cítil jsem se jako bych se dusil

 Na památku naší milované
 Tak nevinné, s životem před sebou
 Cítil jsem se tak prázdně když jsem plakal
 Jako by část mne zemřela

 Učím se vše o svém životě
 Tím, že se dívám jejíma očima

 A tak jak její obraz
 Putuje mojí hlavou
 Vzlykám jako dítě
 Když ležím bdící na posteli

 Vím jaké to je
 Ztratit někoho milovaného
 A toto bylo úplně stejné

 Nebyla jí dána žádná šance
 Zoufalost jí ukradla hlas
 Mně toho život dal mnohem více
 Mám syna, mám ženu

 Musel jsem to naposledy protrpět
 Rmoutit se pro ní a říci sbohem
 Uvolnit muka mé minulosti
 Abych zjistil, kdo jsem

 Dveře se doširoka otevírají
 Obracím se v čase
 Dívaje se jejíma očima
Scene Six: Home   [12:53]
[Past]
[The Sleeper:]
 Shine- lake of fire
 Lines take me higher
 My mind drips desire
 Confined and overtired

 Living this charade
 Is getting me nowhere
 I can't shake this charade
 The city's cold blood calls me home...
 Home... It's what I long for
 Back home... where I belong

 The city- it calls to me
 Decadent scenes from my memory
 Sorrow- eternity
 My demons are coming to drown me

 Help- I'm falling, I'm crawling
 I can't keep away from its clutch
 Can't have it, this habit
 It's calling me back to my home

[The Miracle:]
 I remember the first time she came to me
 She poured out her soul all night and cried...

 I remember I was told there's a new love that's born
 For each one that has died...

 I never thought that I
 Could carry on with this life
 But I can't resist myself
 No matter how hard I try

 Living their other life
 Is getting them nowhere
 I'll make her my wife
 Her sweet temptation calls me home...
 Home... It's what I long for
 My home... where she belongs

 Her ecstasy- means so much to me
 Even deceiving my own blood
 Victoria watches and thoughtfully smiles
 She's taking me to my home

 Help- he's my brother, but I love her
 I can't keep away from her touch
 Deception, dishonor
 It's calling me back to my home

 "...four, four, who wants the hard [A craps "stickman" is heard ]
 four?... who wants the hard four?... [calling out various bets during]
 ...shooter had one, four... [the gambling and sex sequence. ]
 ...one, four... one and make it the
 hard way... ...got the shooter... ...coming out for a new player...
 take your best shot, gambler... ...who wants to come?
 better hop in... place your bets... who wants to come?"

[Present]
[Nicholas:]
 Her story- it holds the key
 Unlocking dreams from my memory
 Solving this mystery
 Is everything that is a part of me

 Help- regression, obsession
 I can't keep away from it's clutch
 Leave no doubt, to find out
 It's calling me back to my home
Scéna šestá: Domů
[Minulost]
[Spáč:]
 Sviť - ohnivé jezero
 Paprsky vytáhněte mne výše
 Má mysl je plná touhy
 Uvězněná a vyčerpaná

 Žitím této šarády
 Se nikam nedostanu
 Nemohu se té šarády zbavit
 Chladná krev města mne volá domů...
 Domů...to je po čem prahnu
 Zpět domů...kam patřím

 Město - volá mne
 Dekadentní obrazy z mé paměti
 Žal - věčnost
 Moji démoni přicházejí aby mne stáhli dolů

 Pomoc - padám, plazím se
 Nemohu se zbavit jejich sevření
 Nemůžu to mít, tenhle návyk
 Volá mě to zpátky domů

[Zázrak:]
 Pamatuji si jak poprvé ke mně přišla
 Celou noc si vylévala svou duši a plakala...

 Pamatuji si, že jsem jí říkal, že každá nově zrozená láska
 Přichází za každého kdo zemře

 Nikdy jsem si nemyslel
 Že bych mohl takto dále žít
 Ale nemohu tomu vzdorovat
 Nezáleží jak jsem s tím těžce bojoval

 Žitím jiných životů se
 Nedostanou nikam
 Stane se mojí ženou
 Její sladké pokušení mne volá domů...
 Domů...to je po čem prahnu
 Můj domov... kam ona patří

 Její extáze - pro mne tolik znamená
 Když využívá moji vlastní krev
 Victoria se dívá a starostlivě se usmívá
 Ona mě volá mě zpátky domů

 Pomoc - on je mým bratrem, ale já ji miluji
 Nemohu být bez jejího doteku
 Podvedení, zneuctění,
 Volá mě to zpátky domů

 "...four, four, who wants the hard [A craps "stickman" is heard ]
 four?... who wants the hard four?... [calling out various bets during]
 ...shooter had one, four... [the gambling and sex sequence. ]
 ...one, four... one and make it the
 hard way... ...got the shooter... ...coming out for a new player...
 take your best shot, gambler... ...who wants to come?
 better hop in... place your bets... who wants to come?"

[Přítomnost]
[Nicholas:]
 Její příběh - je klíčem
 Odemykajícím sny mé paměti
 Rozluštění této záhady
 Je vše co je mou součástí

 Pomoc - regrese, posedlost
 Nemohu se zbavit jejich sevření
 Bezpochyby na to přijdu
 To je co mne volá zpět domů
Scene Seven: I. The Dance Of Eternity  [06:13]
(instrumental)

Scéna sedmá: I. Tanec věčnosti  
(Instrumentálka)
Scene Seven: II. One Last Time    [03:47]
[Present]
[Nicholas:]
 It doesn't make any sense
 This tragic ending
 In spite of the evidence
 There's something still missing

 Heard some of the rumors told
 A taste of one's wealth
 Did Victoria wound his soul?
 Did she bid him farewell?

[Past]
[Vistoria:]
 One last time
 We'll lay down today
 One last time
 Until we fade away
 One last time
 We'll lay down today
 One last time
 We slowly fade away... away

[Present]
[Nicholas:]
 Here I am inside his home
 It holds the many clues
 To my suspicions
 And as I'm standing here right now
 I'm finally shown what I have always known

 Coincidence I can't believe
 As my childhood dreams slowly come true

 Are these her memories
 Awakened through my eyes
 This house has brought back to life

 An open door
 I walk on through
 Into his bedroom

 Feeling as cold as outside
 The walls disappear
 To some woman who's screaming
 A man pleads forgiveness
 His words I cannot hear
Scéna sedmá: II. Naposledy
[Přítomnost]
[Nicholas:]
 Nemá to žádný význam
 Takový tragický konec
 Přes všechny důkazy
 Stále ještě něco schází

 Slyšel jsem nějaké řeči
 O moci bohatství
 Zranila Victorie jeho duši?
 Rozešla se s ním?

[Minulost]
[Victorie:]
 Naposledy
 Dnes spolu budeme
 Naposledy
 Než odejdeme
 Naposledy
 Dnes spolu budeme
 Naposledy
 Než pomalu odejdeme

[Přítomnost]
[Nicholas:]
 Už jsem zde, v jeho domě
 Stále je tady ještě mnoho indicií
 Pro mé podezření
 A tak jak tu zde nyní stojím
 Konečně seznávám co jsem vždy věděl

 Časová paralela, nemohu tomu uvěřit
 Jako by se mé sny z dětství pomalu stávaly skutečností

 Jsou to její vzpomínky
 Probuzené mýma očima
 Navozené tímto domem

 Otevřenými dveřmi
 Procházím
 Do jeho ložnice

 Je tu chladno jako venku
 Zdi mizí
 Křičící žena
 Muž prosí za odpuštění
 Neslyším co říká
Scene Eight: The Spirit Carries On  [06:38]
[Present]
[Nicholas:]
 Where did we come from?
 Why are we here?
 Where do we go when we die?
 What lies beyond
 And what lay before?
 Is anything certain in life?

 They say, "Life is too short,"
 "The here and the now"
 And "You're only given one shot"
 But could there be more,
 Have I lived before,
 Or could this be all that we've got?

 If I die tomorrow
 I'd be all right
 Because I believe
 That after we're gone
 The spirit carries on

 I used to be frightened of dying
 I used to think death was the end
 But that was before
 I'm not scared anymore
 I know that my soul will transcend

 I may never find all the answers
 I may never understand why
 I may never prove
 What I know to be true
 But I know that I still have to try

 If I die tomorrow
 I'd be allright
 Because I believe
 That after we're gone
 The spirit carries on

[Victoria:]
 "Move on, be brave
 Don't weep at my grave
 Because I am no longer here
 But please never let
 Your memory of me disappear"

[Nicholas:]
 Safe in the light that surrounds me
 Free of the fear and the pain
 My questioning mind
 Has helped me to find
 The meaning in my life again
 Victoria's real
 I finally feel
 At peace with the girl in my dreams
 And now that I'm here
 It's perfectly clear
 I found out what all of this means

 If I die tomorrow
 I'd be allright
 Because I believe
 That after we're gone
 The spirit carries on
Scéna osmá: Duše žije dál
[Přítomnost]
[Nicholas:]
 Odkud jsme přišli?
 Proč jsme tady?
 Kam odejme, když zemřeme?
 Co je po životě
 A co před ním?
 Je nějaká životní jistota?

 Říkají: ”Život je příliš krátký,”
 ”Tady a teď”
 A ”Je ti dána jen jedna šance”
 Ale mohlo by být něco více?
 Žil jsem dříve
 Mohlo by toto vše být to co jsme dostali?

 Jestli zítra zemřu
 Bude to v pořádku
 Protože věřím
 Že po našem skonu
 Duše žije dál

 Dříve jsem se umírání děsil
 Dříve jsme myslel, že smrt je konec
 Ale to bylo
 Již se neobávám
 Vím, že má duše bude přemístěna

 Možná nikdy nenajdu všechny odpovědi
 Možná nikdy neporozumím proč
 Možná nikdy neprokážu
 To o čem vím, že je pravda
 Ale vím, že to stále musím zkoušet

 Jestli zítra zemřu
 Bude to v pořádku
 Protože věřím
 Že po našem skonu
 Duše žije dál

[Victorie:]
 ”Ovládni se, buď statečný
 Neroň slzy nad mým hrobem
 Protože jsem odešla
 Ale prosím, nikdy nedopusť
 Aby tvé vzpomínky na mne zmizely”

[Nicholas:]
 Bezpečný ve světle, které mne obklopuje
 Osvobozen od strachu a bolesti
 Má hloubavá mysl
 Mě pomohla najít
 Smysl mého život
 Victorie je skutečná
 Konečně cítím
 Smíření s dívkou v mých snech
 A nyní jak tu jsem
 Je naprosto jasné, že jsem
 Zjistil, co to všechno znamená

 Jestli zítra zemřu
 Bude to v pořádku
 Protože věřím
 Že po našem skonu
 Duše žije dál
Scene Nine: Finally Free   [12:00]
[Present]
[The Hypnotherapist:]
 "You are once again surrounded by a brilliant white light.
 Allow the light to lead you away from your past and into this lifetime.
 As the light dissipates you will slowly fade back into consciousness
 remembering all you have learned. When I tell you to open your eyes
 you will return to the present, feeling peaceful and refreshed.
 Open your eyes, Nicholas."

[Past]
[The Miracle:]
 Friday evening
 The blood still on my hands
 To think that she would leave me now
 For that ungrateful man

 Sole survivor
 No witness to the crime
 I must act fast to cover up
 I think that there's still time

 He'd seem hopeless and lost with this note
 They'll buy into the words that I wrote

 "This feeling inside me
 Finally found my love, I've finally broke free
 No longer torn in two
 I'd take my own life before losing you"

[Victoria:]
 Feeling good this Friday afternoon
 I ran into Julian
 Said we'd get together soon

 He's always had my heart
 He needs to know
 I'll break free of the Miracle
 It's time for him to go

 This feeling inside me
 Finally found my love, I've finally broke free
 No longer torn in two
 He'd kill his brother if he only knew

 Their love renewed
 They'd rendezvous
 In a pathway out of view
 They thought no one knew
 Then came a shot out of the night

[The Miracle:]
 "Open your eyes, Victoria."
[Towards the end of the shrieks]
[and gun fire during the fight.]

[The Sleeper:]
 One last time
 We'll lay down today
 One last time
 Until we fade away
 One last time
 We'll lay down today
 One last time
 We fade away

 As their bodies lie still
 And the ending draws near
 Spirits rise through the air
 All their fears disappear, it all becomes clear
 A blinding light comes into view
 An old soul exchanged for a new
 A familiar voice comes shining through...

[Present]
[Nicholas:]
 This feeling inside me
 Finally found my life, I'm finally free
 No longer torn in two
 I learned about my life by living through you

 This feeling inside me
 Finally found my life, I'm finally free
 No longer torn in two
 Living my own life by learning from you

 We'll meet again my friend someday soon...

[Samples from TV news broadcasts.]
"...news in London, France, Russia and Italy have deleted their lead story, all anticipating the outcome of the man considered to be a member of American nobility."
"And as you can imagine, as the skies have grown darker here over Washington, the mood has grown darker as well and people here are beginning to resign themselves to the possibility that they are witnessing yet another tragedy in a long string of misfortunes." "Reaction from everywhere, from Washington and certainly from around the world has cast..."

[The Hypnotherapist:]
 "Open your eyes, Nicholas."

[Nicholas:]
 "Aaah!"
Scéna devátá: Konečně volný
[Přítomnost]
[Hypnoterapeut:]
 ”Ještě jednou jste obklopen oslnivým bílým světlem.
 Nechte se světlem odvést z minulosti do Vašeho současného života.
 Jak světla bude ubývat, budete zpátky zvolna nabývat vědomí
 a budete si pamatovat vše, co jste se dozvěděl. Až Vám řeknu, abyste otevřel oči
 vrátíte se do přítomnosti a budete se cítit klidně a svěže.

 Otevřete oči Nicholasi.”

[Minulost]
[Zázrak:]
 Páteční večer
 Mám stále krev na rukou svých
 Pomyšlení, že by mne mohla opustit
 Kvůli takovému nevděčnému muži

 Jediný přeživší
 Žádný svědek zločinu
 Musím rychle konat abych zahladil stopy
 Myslím, že je ještě čas

 Bude vypadat jako zoufalý a ztracený v tom dopise
 Uvěří slovům, která jsem tam napsal

 ”Ten pocit uvnitř mne
 Konečně jsem našel svou lásku, konečně jsem volný
 Už nejsem rozpolcený
 Raději si život vezmu než ho žít bez Tebe”

[Victoria:]
 Je mi tak dobře tento páteční večer
 Doběhla jsem k Julianovi
 Abych mu řekla, že brzy budeme spolu

 Vždy měl mé srdce
 Musí vědět
 Že se odpoutám od Zázraku
 Je čas ho opustit

 Ten pocit uvnitř mne
 Konečně jsem našla svou lásku, konečně jsem volná
 Už nejsem rozpolcená
 Mohl by svého bratra zabít kdyby se to dozvěděl

 Jejich láska se obnovila
 Dali si schůzku
 Na postranní cestě
 Mysleli, že o nich nikdo neví
 Pak z noci vyšel výstřel

[Zázrak:]
 "Otevři oči, Victorie."
[Towards the end of the shrieks]
[and gun fire during the fight.]

[Spáč:]
 Naposledy
 Dnes spolu budeme
 Naposledy
 Než odejdeme
 Naposledy
 Dnes spolu budeme
 Naposledy
 Než odejdeme

 Jak jejich těla leží na zemi
 A konec se pomalu blíží
 Duše vzduchem stoupají vzhůru
 Všechen jejich strach mizí, vše se vyjasňuje
 Oslepující světlo se objevuje
 Stará duše je nahrazena novou
 Povědomý hlas promlouvá skrze záři…

[Přítomnost]
[Nicholas:]
 Ten pocit uvnitř mne
 Konečně jsem našel svůj život, konečně jsem volný
 Už nejsem rozpolcený
 Poučil jsem se o svém životě skrze tebe

 Ten pocit uvnitř mne
 Konečně jsem našel svůj život, konečně jsem volný
 Už nejsem rozpolcený
 Poučil jsem se o svém životě skrze tebe

 Opět se setkáme má přítelkyně, brzy…

[Samply ze zpravodajství CNN:]
”...noviny v Londýně, Francii, Rusku a Itálii odvolaly hlavní článek. Všechny o výsledku vyšetřování muže, pocházejícího z americké vyšší společnosti."
"Dovedete si představit, jak se zde nad Washingtonem začala stahovat mračna, stejně jak se zhoršovala nálada, podle toho, jak se lidé začali smiřovat s možností, že jsou svědky další tragédie v dlouhém řetězci pochybení. Ohlasy odevšad, z Washingtonu a pochopitelně i z celého světa se vysílají…”


[Hypnoterapeut:]
 ”Otevřete oči Nicholasi.”

[Nicholas:]
 ”AAAH!”

"Scenes From A Memory"
17.06.2004, Dudová Eva
Píše se rok 1928, v novinách se objeví titulky "Vražda, mladá dívka zavražděna…. střelba v Echo's Hill…tři mrtví… dva muži a jedna žena…". V tu chvíli vám probleskne hlavou: "Kdo je ta dívka a kdo jsou ti muži? Existuje mezi nimi nějaká spojitost? Kdo je vrah a kdo je oběť?"

Vracíme se zpět do devadesátých let minulého století. Muž jménem Nicholas, neustále pronásledován svými sny, nechává psychoterapeuta nahlédnout do své duše a podstupuje hypnózu. Chce vědět, proč se mu zdají stále stejné sny, proč se vrací ke stejnému domu, stejnému pokoji, stejné dívce. Nechápe, proč se všechno takto odehrává a jakou v tom hraje úlohu.

Tyto dva, zdánlivě nesouvisející příběhy se navzájem prolínají v mistrovském opusu "Metropolis, Pt.2: Scenes from a Memory" - prvního koncepčního alba Dream Theater, jež patří k perfekcionisticky vybroušeným hudebním skvostům. Je to něco, co se 'nevidí a neslyší' každý den. Devět scén poskládaných z tuctu navazujících skladeb, prokládaných hlasem psychoterapeuta, představuje souhru progresivní a myšlenkové dokonalosti, šílených hudebních zvratů, dynamiky, kytarových riffů, tvrdosti, stylů, rytmů a citu. Roku 1999 prostě pětka vynikajících hudebníků s novým hudebně vzdělaným klávesákem Jordanem Rudessem ukázala, co umí a všem progresivním následovníkům nastavila novou laťku.

Kapela tématicky navázala na výbornou skladbu "Metropolis Pt. 1" z alba "Images and Words" z roku 1992. Zážitek z poslechu 'Scén z paměti' navíc umocňují texty, které představují celý tragický příběh dívky jménem Victorie Page a jejích dvou osudových mužů - bratrů Edwarda (The Miracle) a Juliana (The Sleeper). Vše navazuje na sebe, minulost se prolíná se současností, přesně tak, jak je zobrazeno na nápaditém obalu alba, kde z koláže všemožně naskládaných obrazců, znázorňujících hlavní aktéry děje z 30. let minulého století, prostupuje nevýrazná, nešťastně a oddaně působící současná Nicholasova tvář. Charakter jednotlivých skladeb přesně vyjadřuje dějovou posloupnost příběhu. Tak, jak se Nicholas v hypnóze dostává k zárodku pravdy, tak se také neustále mění nálada a rytmus celého alba, díky čemuž toto představení působí neobyčejně rozmanitě.

Příběh se začíná odvíjet tikotem hodin a uklidňujícím hlasem hypnotizéra "Close your eyes and begin to relax…", který začíná ovládat pacientovu mysl a duši. Nicholas se propadá do víru spletitých myšlenek. "ten, nine, eight.....you have entered the safe place where nothing can harm you… (dostal jsi se na bezpečné místo, kde Ti nic nemůže uškodit).…two, one". Klidný úvod rozvíjející se skladby "Regression", ve které vynikne sametově sytý LaBrieův hlas v roli Nicholase, jehož mysl nachází Victorii "Hello Victoria…so glad to see you, my friend", je vzápětí vystřídán skvělou instrumentálkou "Overture 1928" s rozjíždějícím se nástupem bicích Mike Portnoye, podtrženými dynamickými basovými tóny Johna Myunga a ozdobenými vynikající kytarou Johna Petrucciho. Scénu 2 uzavírá "Strange Deja Vu" s do děje naplno vtaženým vokalistou, který se dostává místy až do závratných hlasových poloh. Pomalejší pasáže se střídají s tvrdě rytmickými, přesně v duchu Dream Theater. Zmatený Nicholas se snaží nalézt pravdu spojenou s Victorií…"I’m still searching but I don’t know what for…I hope to find the truth. (stále něco hledám, ale nevím co…doufám, že naleznu pravdu)".

Krátká a citlivě přednesená krátká skladbička "Through My Words" představuje jakýsi "dějový most" spojující přítomnost s minulostí. Nicholas je přesvědčen, že je s Viktorií nějakým zvláštním způsobem propojen - "We are sharing one eternity… living in two minds… (sdílíme jednu věčnost… žijeme ve dvou myslích)" - a postupně proniká do tajů osudové tragédie dívky, která začíná nabírat na skutečnosti hned v následující "Fatal Tragedy" - neuvěřitelném kousku, kde se opět ke slovu dostává fantastická talentovanost a sehranost kapely. Objevují se první zmínky o vraždě Victorie a závěrečné čistě instrumentální rytmicky zběsilé tři minuty vrcholí konstatováním hypnotizéra "Now it's time to see how you died, remember that death is not the end but only a transition… (a teď je čas se podívat, jak jsi zemřel-a, pamatuj, že smrt není konec, ale pouze přestup…)" . Nejtvrdší a nejmetalovější skladba alba "Beyond the Life" plně vystihuje brutálnost vraždy dvou mladých lidí, Victorie a Juliana a následné vrahovy sebevraždy. Text Johna Petrucciho je shodný s obsahem článku v novinách z 28. ledna 1928 zobrazených na vnitřním obalu alba, což opět dokazuje, jaký má kapela smysl pro detail. Věrohodnost děje je navíc podpořena tóny trumpety a rytmu typického pro 30. léta. Nastává naprostý přelom, divoce rozbouřená hladina progresivní muzikální spleti se začíná náhle uklidňovat. Baladická oáza klidu v "Through Her Eyes" s úvodním procítěným vokálem hostující gospelové zpěvačky Theresy Thomason doprovázeným Petrucciho kytarovým sólem vyvolává v člověku smutek a bolest nad promarněným životem a smíření se s tragickým osudem. Uzavírá se Scéna 5 první dějové posloupnosti.

Nejdelší, téměř třinácti minutová "Home" s orientálně - indickým úvodem otevírá další děj a poprvé představuje všechny postavy milostného trojúhelníku. Samotný instrumentální závěr skladby je naprosto fascinující a ohromí snad ještě více než originální začátek, maximální prostor zde totiž dostává nezkrotný tandem Petrucci - Portnoy. "...Love is the Dance of Eternity (Láska je tancem věčnosti)", tak přesně tahle slova uzavírají již zmiňovaný mega-song "Metropolis Pt. 1" z roku 1992, přičemž část verše se dostala do názvu poslední instrumentálky alba - "The Dance of Eternity", která tématicky navazuje na "Overture 1928" a kde se například na pár sekund ocitnete s Jordanem Rudessem také v baru 30. let. Instrumentální tanec se nenásilně a ladně přelévá do baladické skladby "One Last Time" s úžasně pojatou souhrou klasického klavíru a vokálu, kterou lze na celém albu slyšet několikrát a tvoří tak dokonalý protipól tvrdosti progresivní muziky.

Vrcholem celého velkolepého díla je honosná "The Spirit Carries On", dokazující, jak nápaditě lze skloubit progresivní muziku s gospelovým souborem. Nicholas už ví, že Viktoriina duše se reinkarnovala a že v něm žije dál. Vynikající James LaBrie s podporou hostujícího sboru sděluje všem své poselství "If I die tomorrow, I'd be all right, because I believe that after we're gone, the spirit carries on…(pokud zemřu už zítra, budu se přesto cítit dobře, protože věřím, že i po tomto odchodu bude má duše nadále žít...)". Osvobozený a smířený Nicholas se probouzí z hypnózy… cítí se "Finally Free", což je již název posledního kousku plného nejrůznějších zvukových efektů. Opět se otevírá scéna dne nesmyslné vraždy ze žárlivosti, instrumentální závěr končí příchodem Nicholase domů, pohřební hudbou linoucí se z beden … vše vypadá na klidný konec… a najednou šok - za zády Nicholase se totiž ozve hlas hypnotizéra "Open your eyes Nicholas…" následuje zděšený Nicholasův výkřik a zvuk posunuté přenosky, která končí svoji dráhu na konci desky.

Dream Theater zvolili neobvyklý a zároveň záhadný závěr jejich dosud absolutně nejlepšího hudebního počinu, jenž otevírá prostor k nejrůznějším interpretacím… převtělil se vrah Edward do hypnotizéra, aby byl blízko své oběti Victorie reinkarnované v Nicholasovi….? Nebo je to úplně jinak? Přijde někdy kapela s rozuzlením například v "Metropolis, Pt. 3"? Možná budeme překvapeni, v každém případě i tady platí, že naděje umírá poslední.
Autor recenze: Dudová Eva 17.06.2004
POZN.
Na DVD Live Scenes From New York je možné pustit si audio stopu s komentářem členů kapely. Kromě hudebních věcí k SFAM komentují i děj alba a myslím, že tam i přímo říkají, že hypnotizér je opravdu reinkarnovaný vrah Victorie Edvard.

"Scenes From A Memory"
19.05.2011, Onotius
Fanoušci metalové hudby se dělí na dva tábory. První z nich bere hudbu Dream Thater jako nevysychající studnu nápadů a kouzelných progresivních melodií, které vás vezmou do snů a nepustí zpět do skutečného světa. Druhý z nich naopak bere Dream Theater jako nehoráznou nudu, kde jsou sice technicky zdatní hráči, avšak nedokáží to prý prezentovat dosti zábavnou metodou. Já se řadím mezi ty první. Sice se přiznávám, že LaBrieho hlas mi nikdy dvakrát nesedl, avšak nemohu popřít, že DT nahráli hromadu úžasných alb, které posunuly hranice progresivního rocku/metalu. Mezi jedno z nejvíce ceněných patří právě „Metropolis Pt.2: Scenes From A Memory“. A tak se zaposlouchejme do tohoto „divadla snů“...

Album začíná tikáním, uklidňujícím hlasem a krátkým popěvkem ve stopě s názvem „Regression“. Poté už začíná předehra s názvem „Overture 1928“. Protože je album koncepční, tak se v této skladbě objevují spousty motivů, které budou ještě dále v albu použity a rozvíjeny. Proto můžeme říci, že tato písen je v podstatě shrnutí toho co vás v tomto albu bude čekat. Na předehru navazuje song „Strange Deja Vu“ v příjemném tempu, který ihned odhalí několik silných momentů. Krátká mezihra s klavírem má název „Trough My Words“ a poté přichází jedna z mých oblíbených skladeb „Fatal Tragedy“. Napsána je velmi dobře a ten úžasný kytarový výlev na konci je opravdu geniální. Na těchto prvních čtyřech stopách se mi líbí, že na sebe všechny plynule navazují, čímž budí dojem, že jste slyšeli pouze jednu ultradlouhou skladbu.

Po „Fatal Tragedy“ začíná docela svižným riffem song „Beyond This Life“, který má přes 11 minut a přechází v baladu „Through Her Eyes“, která začíná zpěvem nějaké zpěvačky. Dále album pokračuje skladbou „Home“ a velmi povedenou instrumentálkou „The Dance of Enternity“. S úžasným klavírem přichází „One Last Time“ která je klidná a velmi dobře poslouchatelná. K motivu v úvodním popěvku se vrací „Spirit Carries On“. Poslední skladbou alba je struhující „Finally free“, která je smysluplným dokončením kouzelné skládačky s názvem „Scenes From A Memory“...

A co na závěr dodat? Kdo neposlechne, nepochopí…

Domů   Nahoru
Made by 
©  2001-2009 
Menu Poslední aktualizace: